Considérant 143

Afin de promouvoir et de protéger l’innovation, il est important que les intérêts des PME, y compris les jeunes pousses, qui sont des fournisseurs ou des déployeurs de systèmes d’IA bénéficient d’une attention particulière. À cette fin, les États membres devraient prendre des initiatives à l’intention de ces opérateurs, notamment en matière de sensibilisation et de communication d’informations. Les États membres devraient fournir aux PME, y compris les jeunes pousses, qui ont leur siège social ou une succursale dans l’Union un accès prioritaire aux bacs à sable réglementaires de l’IA, à condition qu’elles remplissent les conditions d’éligibilité et les critères de sélection et sans exclure que d’autres fournisseurs et fournisseurs potentiels accèdent aux bacs à sable pour autant que les mêmes conditions et critères soient remplis. Les États membres devraient utiliser les canaux de communication existants, et en établissent de nouveaux s’il y a lieu, avec les PME, y compris les jeunes pousses, les déployeurs, d’autres innovateurs et, le cas échéant, les autorités publiques locales afin de soutenir les PME tout au long de leur trajectoire de développement en leur fournissant des orientations et en répondant à leurs questions concernant la mise en œuvre du présent règlement. Le cas échéant, ces canaux devraient collaborer pour créer des synergies et assurer la cohérence des orientations fournies aux PME, y compris les jeunes pousses, et aux déployeurs. En outre, les États membres devraient faciliter la participation des PME et d’autres parties concernées aux processus d’élaboration de la normalisation. Par ailleurs, les intérêts et les besoins spécifiques des fournisseurs qui sont des PME, y compris des jeunes pousses, devraient être pris en considération lorsque les organismes notifiés fixent les redevances d’évaluation de la conformité. La Commission devrait évaluer régulièrement les coûts de certification et de mise en conformité pour les PME, y compris les jeunes pousses, en menant des consultations transparentes, et devrait collaborer avec les États membres pour réduire ces coûts. Par exemple, les frais de traduction liés à la documentation obligatoire et à la communication avec les autorités peuvent représenter un coût important pour les fournisseurs et d’autres opérateurs, en particulier pour ceux de plus petite envergure. Les États membres devraient éventuellement veiller à ce qu’une des langues qu’ils choisissent et acceptent pour la documentation pertinente des fournisseurs et pour la communication avec les opérateurs soit une langue comprise par le plus grand nombre possible de déployeurs transfrontières. Afin de répondre aux besoins spécifiques des PME, y compris les jeunes pousses, la Commission devrait fournir des modèles normalisés pour les domaines qui relèvent du présent règlement, sur demande du Comité IA. En outre, la Commission devrait compléter les efforts déployés par les États membres en mettant en place une plateforme d’information unique présentant des informations facilement exploitables concernant le présent règlement à l’intention de tous les fournisseurs et déployeurs, en organisant des campagnes de communication appropriées pour faire connaître les obligations découlant du présent règlement, et en évaluant et en promouvant la convergence des bonnes pratiques dans les procédures de passation de marchés publics relatifs aux systèmes d’IA. Les entreprises qui jusqu’à récemment relevaient des «petites entreprises» au sens de l’annexe à la recommandation 2003/361/CE de la Commission ⁴⁴ devraient avoir accès à ces mesures de soutien, étant donné que ces nouvelles moyennes entreprises peuvent parfois manquer des ressources juridiques et de la formation nécessaires pour avoir une bonne compréhension du présent règlement et en respecter les dispositions.

V zájmu podpory a ochrany inovací je důležité, aby byly obzvláště zohledněny zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, které jsou poskytovateli nebo zavádějícími subjekty systémů AI. Za tímto účelem by členské státy měly vyvíjet iniciativy zaměřené na tyto provozovatele, a to včetně zvyšování povědomí a informační komunikace. Členské státy by měly poskytnout malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících, které mají sídlo nebo pobočku v Unii, přednostní přístup k regulačním sandboxům pro AI za předpokladu, že splňují podmínky způsobilosti a kritéria výběru, a aniž by bránily jiným poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům v přístupu k sandboxům za předpokladu, že jsou splněny stejné podmínky a kritéria. Členské státy by měly využít stávající kanály a případně vytvořit nové specializované kanály pro komunikaci s malými a středními podniky, včetně začínajících podniků, zavádějícími subjekty, dalšími inovátory a případně místními veřejnými orgány, aby podpořily malé a střední podniky v průběhu vývoje tím, že jim budou poskytovat pokyny a zodpovídat dotazy týkající se provádění tohoto nařízení. Tyto kanály by ve vhodných případech měly spolupracovat na vytváření synergií a zajištění jednotných pokynů pro malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, a zavádějící subjekty. Členské státy by navíc měly usnadňovat účast malých a středních podniků a dalších příslušných zúčastněných stran na procesech rozvoje normalizace. Kromě toho by poskytovatelé měli při stanovování poplatků za posouzení shody oznámenými subjekty zohlednit zvláštní zájmy a potřeby poskytovatelů, kterými jsou malé a střední podniky včetně podniků začínajících. Komise by měla pravidelně posuzovat náklady malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, na certifikaci a dodržování předpisů, mimo jiné na základě transparentních konzultací, a měla by spolupracovat s členskými státy na snižování těchto nákladů. Značné náklady pro poskytovatele a další provozovatele, zejména jedná-li se o poskytovatele a provozovatele menšího rozsahu, mohou představovat například náklady na překlady související s povinnou dokumentací a s komunikací s úřady. Členské státy by případně měly zajistit, aby jedním z jazyků, který určí a přijmou pro účely dokumentace příslušných poskytovatelů a komunikace s provozovateli, byl jazyk, kterému obecně rozumí co nejvyšší počet přeshraničních zavádějících subjektů. Za účelem řešení specifických potřeb malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, by Komise měla na žádost rady poskytnout standardizované šablony pro oblasti, na něž se vztahuje toto nařízení. Kromě toho by Komise měla doplnit úsilí členských států tím, že všem poskytovatelům a zavádějícím subjektům poskytne jednotnou informační platformu se snadno použitelnými informacemi o tomto nařízení, uspořádá vhodné komunikační kampaně s cílem zvýšit povědomí o povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení a vyhodnotí a podpoří sbližování osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek v souvislosti se systémy AI. K těmto podpůrným opatřením by měly mít přístup střední podniky, které donedávna splňovaly kritéria pro malé podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ⁴⁴, neboť tyto nové střední podniky mohou někdy postrádat právní zdroje a odbornou přípravu nezbytnou k zajištění řádného porozumění tomuto nařízení a jeho dodržování.