Considérant 158

Le droit de l’Union en matière de services financiers comprend des règles et des exigences en matière de gouvernance interne et de gestion des risques qui sont applicables aux établissements financiers réglementés dans le cadre de la fourniture de ces services, y compris lorsqu’ils font usage de systèmes d’IA. Afin d’assurer la cohérence de l’application et du contrôle du respect des obligations découlant du présent règlement et des règles et exigences pertinentes prévues par les actes juridiques de l’Union sur les services financiers, les autorités compétentes chargées de la surveillance et du contrôle de l’application de ces actes juridiques, en particulier les autorités compétentes au sens du règlement (UE) no 575/2013 du Parlement européen et du Conseil ⁴⁶ et des directives 2008/48/CE ⁴⁷, 2009/138/CE ⁴⁸, 2013/36/UE ⁴⁹, 2014/17/UE ⁵⁰ et (UE) 2016/97 ⁵¹ du Parlement européen et du Conseil, devraient être désignées, dans les limites de leurs compétences respectives, comme les autorités compétentes aux fins de la surveillance de la mise en œuvre du présent règlement, y compris pour les activités de surveillance du marché, en ce qui concerne les systèmes d’IA fournis ou utilisés par des établissements financiers réglementés et surveillés, à moins que les États membres ne décident de désigner une autre autorité pour remplir ces tâches de surveillance du marché. Ces autorités compétentes devraient disposer, en vertu du présent règlement et du règlement (UE) 2019/1020, de tous les pouvoirs nécessaires pour faire respecter les exigences et obligations du présent règlement, y compris le pouvoir d’effectuer des activités de surveillance du marché ex post qui peuvent être intégrées, le cas échéant, dans leurs mécanismes et procédures de surveillance existants au titre du droit de l’Union en matière de services financiers. Il convient d’envisager que, lorsqu’elles agissent en tant qu’autorités de surveillance du marché au titre du présent règlement, les autorités nationales responsables de la surveillance des établissements de crédit réglementés régis par la directive 2013/36/UE, qui participent au mécanisme de surveillance unique institué par le règlement (UE) no 1024/2013 du Conseil ⁵², doivent communiquer sans délai à la Banque centrale européenne toute information identifiée dans le cadre de leurs activités de surveillance du marché qui pourrait présenter un intérêt pour les missions de surveillance prudentielle de la Banque centrale européenne telles qu’elles sont définies dans ledit règlement. Pour renforcer encore la cohérence entre le présent règlement et les règles applicables aux établissements de crédit régis par la directive 2013/36/UE, il convient aussi d’intégrer certaines des obligations procédurales des fournisseurs en ce qui concerne la gestion des risques, la surveillance après commercialisation et la documentation dans les obligations et procédures existantes au titre de la directive 2013/36/UE. Afin d’éviter les chevauchements, des dérogations limitées devraient aussi être envisagées en ce qui concerne le système de gestion de la qualité des fournisseurs et l’obligation de suivi imposée aux déployeurs de systèmes d’IA à haut risque dans la mesure où les dispositions y afférentes s’appliquent aux établissements de crédit régis par la directive 2013/36/UE. Le même régime devrait s’appliquer aux entreprises d’assurance et de réassurance et aux sociétés holding d’assurance relevant de la directive 2009/138/CE, aux intermédiaires d’assurance relevant de la directive (UE) 2016/97, ainsi qu’aux autres types d’établissements financiers soumis à des exigences en matière de gouvernance, de dispositifs ou de processus internes établis en vertu des dispositions pertinentes du droit de l’Union en matière de services financiers afin d’assurer la cohérence et l’égalité de traitement dans le secteur financier.

Právo Unie týkající se finančních služeb zahrnují pravidla a požadavky vnitřní správy a řízení rizik, které se vztahují na regulované finanční instituce v průběhu poskytování těchto služeb, včetně případů, kdy využívají systémy AI. V zájmu zajištění jednotného uplatňování a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení a příslušných pravidel a požadavků právních předpisů Unie o finančních službách by měly být v rámci svých příslušných pravomocí jako příslušné orgány pro účely dohledu nad prováděním tohoto nařízení, včetně činností dozoru nad trhem ve vztahu k systémům AI poskytovaným nebo používaným finančními institucemi, které jsou předmětem regulace nebo dozoru, určeny příslušné orgány pro účely dohledu nad právními předpisy o finančních službách a jejich vymáhání, zejména příslušné orgány definované v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ⁴⁶ a ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ⁴⁷, 2009/138/ES ⁴⁸, 2013/36/EU ⁴⁹, 2014/17/EU ⁵⁰ a (EU) 2016/97 ⁵¹, ledaže se členské státy rozhodnou ke splnění těchto úkolů dozoru nad trhem určit orgán jiný. Tyto příslušné orgány by měly mít veškeré pravomoci podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2019/1020, aby mohly prosazovat požadavky a povinnosti podle tohoto nařízení, včetně pravomoci provádět následné činnosti dozoru nad trhem, které mohou být případně začleněny do jejich stávajících mechanismů a postupů dohledu podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb. Je vhodné stanovit, že při jednání jakožto orgány dozoru nad trhem podle tohoto nařízení by vnitrostátní orgány odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice 2013/36/EU a které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ⁵², měly neprodleně podat Evropské centrální bance zprávu o veškerých informacích zjištěných v průběhu své činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu podle uvedeného nařízení. V zájmu dalšího posílení souladu mezi tímto nařízením a pravidly platnými pro úvěrové instituce podléhající směrnici 2013/36/EU je rovněž vhodné začlenit některé procesní povinnosti poskytovatelů v souvislosti s řízením rizik, monitorováním po uvedení na trh a dokumentací do stávajících povinností a postupů podle směrnice 2013/36/EU. Aby nedocházelo k překrývání, je třeba počítat rovněž s omezenými výjimkami ve vztahu k systému řízení kvality poskytovatelů a k povinnosti monitorování uložené zavádějícím subjektům vysoce rizikových systémů AI v rozsahu, v jakém se vztahují na úvěrové instituce podléhající směrnici 2013/36/EU. Stejný režim by se měl vztahovat na pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové společnosti podle směrnice 2009/138/ES a na zprostředkovatele pojištění podle směrnice (EU) 2016/97 a na další typy finančních institucí, na něž se vztahují požadavky týkající se vnitřní správy, opatření nebo postupů zavedených podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb, aby byla zajištěna soudržnost a rovné zacházení ve finančním sektoru.