Erwägungsgrund 9

Es sollten harmonisierte Vorschriften für das Inverkehrbringen, die Inbetriebnahme und die Verwendung von Hochrisiko-KI-Systemen im Einklang mit der Verordnung (EG) Nr. 765/2008 des Europäischen Parlaments und des Rates ⁷, dem Beschluss Nr. 768/2008/EG des Europäischen Parlaments und des Rates ⁸ und der Verordnung (EU) 2019/1020 des Europäischen Parlaments und des Rates ⁹ („neuer Rechtsrahmen“) festgelegt werden. Die in dieser Verordnung festgelegten harmonisierten Vorschriften sollten in allen Sektoren gelten und sollten im Einklang mit dem neuen Rechtsrahmen bestehendes Unionsrecht, das durch diese Verordnung ergänzt wird, unberührt lassen, insbesondere in den Bereichen Datenschutz, Verbraucherschutz, Grundrechte, Beschäftigung, Arbeitnehmerschutz und Produktsicherheit. Daher bleiben alle Rechte und Rechtsbehelfe, die für Verbraucher und andere Personen, auf die sich KI-Systeme negativ auswirken können, gemäß diesem Unionsrecht vorgesehen sind, auch in Bezug auf einen möglichen Schadenersatz gemäß der Richtlinie 85/374/EWG des Rates ¹⁰ unberührt und in vollem Umfang anwendbar. Darüber hinaus und unter Einhaltung des Unionsrechts in Bezug auf Beschäftigungs- und Arbeitsbedingungen, einschließlich des Gesundheitsschutzes und der Sicherheit am Arbeitsplatz sowie der Beziehungen zwischen Arbeitgebern und Arbeitnehmern sollte diese Verordnung daher — was Beschäftigung und den Schutz von Arbeitnehmern angeht — das Unionsrecht im Bereich der Sozialpolitik und die nationalen Arbeitsrechtsvorschriften nicht berühren. Diese Verordnung sollte auch die Ausübung der in den Mitgliedstaaten und auf Unionsebene anerkannten Grundrechte, einschließlich des Rechts oder der Freiheit zum Streik oder zur Durchführung anderer Maßnahmen, die im Rahmen der spezifischen Systeme der Mitgliedstaaten im Bereich der Arbeitsbeziehungen vorgesehen sind, sowie das Recht, im Einklang mit nationalem Recht Kollektivvereinbarungen auszuhandeln, abzuschließen und durchzusetzen oder kollektive Maßnahmen zu ergreifen, nicht beeinträchtigen. Diese Verordnung sollte die in einer Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rates zur Verbesserung der Arbeitsbedingungen in der Plattformarbeit enthaltenen Bestimmungen nicht berühren. Darüber hinaus zielt diese Verordnung darauf ab, die Wirksamkeit dieser bestehenden Rechte und Rechtsbehelfe zu stärken, indem bestimmte Anforderungen und Pflichten, auch in Bezug auf die Transparenz, die technische Dokumentation und das Führen von Aufzeichnungen von KI-Systemen, festgelegt werden. Ferner sollten die in dieser Verordnung festgelegten Pflichten der verschiedenen Akteure, die an der KI-Wertschöpfungskette beteiligt sind, unbeschadet der nationalen Rechtsvorschriften unter Einhaltung des Unionsrechts angewandt werden, wodurch die Verwendung bestimmter KI-Systeme begrenzt wird, wenn diese Rechtsvorschriften nicht in den Anwendungsbereich dieser Verordnung fallen oder mit ihnen andere legitime Ziele des öffentlichen Interesses verfolgt werden als in dieser Verordnung. So sollten etwa die nationalen arbeitsrechtlichen Vorschriften und die Rechtsvorschriften zum Schutz Minderjähriger, nämlich Personen unter 18 Jahren, unter Berücksichtigung der Allgemeinen Bemerkung Nr. 25 (2021) des UNCRC über die Rechte der Kinder im digitalen Umfeld von dieser Verordnung unberührt bleiben, sofern sie nicht spezifisch KI-Systeme betreffen und mit ihnen andere legitime Ziele des öffentlichen Interesses verfolgt werden.

Harmonizační pravidla Unie použitelná pro uvádění na trh, uvádění do provozu a používání vysoce rizikových systémů AI by měla být stanovena v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ⁷, rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ⁸ a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ⁹ („nový legislativní rámec pro uvádění výrobků na trh“). Harmonizovaná pravidla stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat na všechna odvětví a v souladu s přístupem nového legislativního rámce by jimi nemělo být dotčeno stávající právo Unie, zejména v oblasti ochrany údajů, ochrany spotřebitele, základních práv, zaměstnanosti, ochrany pracovníků a bezpečnosti výrobků, které toto nařízení doplňuje. V důsledku toho zůstávají všechna práva a ochrana, které toto právo Unie stanoví pro spotřebitele a další osoby, na něž mohou mít systémy AI nepříznivý dopad, a to i pokud jde o náhradu možné škody podle směrnice Rady 85/374/EHS ¹⁰, nadále nedotčeny a plně použitelné. Kromě toho by tudíž v souvislosti se zaměstnaností a ochranou pracovníků nemělo být tímto nařízením dotčeno právo Unie v oblasti sociální politiky a vnitrostátní pracovní právo, a to v souladu s právem Unie, pokud jde o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vztahu mezi zaměstnavateli a pracovníky. Tímto nařízením by rovněž neměl být dotčen výkon základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie, včetně práva na stávku nebo práva přijmout jiná opatření na základě zvláštních systémů členských států v oblasti pracovněprávních vztahů, jakož i právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy nebo vést kolektivní akce v souladu s vnitrostátním právem. Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení, jejichž účelem je zlepšit pracovní podmínky při práci prostřednictvím platforem, stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Kromě toho je cílem tohoto nařízení posílit účinnost těchto stávajících práv a ochrany, že stanoví zvláštní požadavky a povinnosti, mimo jiné pokud jde o transparentnost, technickou dokumentaci a vedení záznamů o systémech AI. Povinnosti uložené různým provozovatelům zapojeným do hodnotového řetězce AI podle tohoto nařízení by se navíc měly uplatňovat, aniž by bylo dotčeno vnitrostátní právo v souladu s právem Unie, jehož účinkem je omezení používání určitých systémů AI, pokud toto právo nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo sleduje jiné legitimní cíle veřejného zájmu než ty, které sleduje toto nařízení. Tímto nařízením by například neměly být dotčeny vnitrostátní pracovní právo a právní předpisy na ochranu nezletilých osob, tedy osob mladších 18 let, s ohledem na obecnou připomínku UNCRC č. 25 (2021) o právech dětí v souvislosti s digitálním prostředím, pokud se netýkají konkrétně systémů AI a sledují jiné legitimní cíle veřejného zájmu.