Bod odůvodnění 59

Opatření donucovacích orgánů zahrnující určitá použití systémů AI se s ohledem na jejich úlohu a odpovědnost vyznačují značným stupněm nerovnováhy sil a mohou vést ke sledování fyzické osoby, jejímu zatčení nebo zbavení svobody, jakož i k dalším nepříznivým dopadům na základní práva zaručená Listinou. Zejména v případě, že systém AI nebyl trénován na vysoce kvalitních datech, nesplňuje odpovídající požadavky na výkonnost, přesnost nebo spolehlivost nebo není před uvedením na trh nebo jiným uvedením do provozu řádně navržen a otestován, může dojít k vyčleňování osob diskriminačním nebo jinak nesprávným nebo nespravedlivým způsobem. Kromě toho by mohl být omezen výkon důležitých základních procesních práv, jako je právo na účinnou ochranu a na spravedlivý proces, jakož i právo na obhajobu a presumpce neviny, zejména pokud tyto systémy AI nejsou dostatečně transparentní, vysvětlitelné a zdokumentované. Je proto vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové celou řadu systémů AI určených k použití v kontextu vymáhání práva, kde je přesnost, spolehlivost a transparentnost obzvláště důležitá, pokud je jejich používání povoleno podle příslušného práva Unie a vnitrostátního práva, s cílem zabránit nepříznivým dopadům, zachovat důvěru veřejnosti a zajistit odpovědnost a účinné opravné prostředky. S ohledem na povahu činností a na rizika s nimi spojená by tyto vysoce rizikové systémy AI měly zahrnovat zejména systémy AI určené k použití donucovacími orgány nebo jejich jménem nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů při posuzování rizika, že se fyzická osoba stane obětí trestných činů, jako jsou polygrafy a podobné nástroje, k vyhodnocování spolehlivosti důkazů v průběhu vyšetřování nebo stíhání trestných činů, a pokud to není zakázáno tímto nařízením, k posuzování rizika protiprávního jednání nebo opakovaného protiprávního jednání fyzické osoby, a to nejen na základě profilování fyzických osob, ani na základě posuzování osobnostních a povahových rysů nebo předchozí trestné činnosti fyzických osob nebo skupin, k profilování v průběhu odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů. Systémy AI výslovně určené k použití daňovými a celními orgány při správním řízení, jakož i finančními zpravodajskými jednotkami provádějícími administrativní úkoly při analýze informací podle práva Unie proti praní peněz, by neměly být klasifikovány jako vysoce rizikové systémy AI používané donucovacími orgány za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů. Využívání nástrojů AI donucovacími orgány a dalšími relevantními orgány by se nemělo stát faktorem nerovnosti nebo vyloučení. Dopad používání nástrojů AI na práva podezřelých osob na obhajobu by neměl být opomíjen, zejména pokud jde o obtíže při získávání důležitých informací o fungování těchto systémů a související problémy při vznesení námitek proti jejich výsledkům u soudu, zejména ze strany vyšetřovaných fyzických osob.

In Anbetracht der Rolle und Zuständigkeit von Strafverfolgungsbehörden sind deren Maßnahmen im Zusammenhang mit bestimmten Verwendungen von KI-Systemen durch ein erhebliches Machtungleichgewicht gekennzeichnet und können zur Überwachung, zur Festnahme oder zum Entzug der Freiheit einer natürlichen Person sowie zu anderen nachteiligen Auswirkungen auf die in der Charta verankerten Grundrechte führen. Insbesondere wenn das KI-System nicht mit hochwertigen Daten trainiert wird, die Anforderungen an seine Leistung, Genauigkeit oder Robustheit nicht erfüllt werden oder das System nicht ordnungsgemäß konzipiert und getestet wird, bevor es in Verkehr gebracht oder in anderer Weise in Betrieb genommen wird, kann es Personen in diskriminierender oder anderweitig falscher oder ungerechter Weise ausgrenzen. Darüber hinaus könnte die Ausübung wichtiger verfahrensrechtlicher Grundrechte wie etwa des Rechts auf einen wirksamen Rechtsbehelf und ein unparteiisches Gericht sowie das Verteidigungsrecht und die Unschuldsvermutung behindert werden, insbesondere wenn solche KI-Systeme nicht hinreichend transparent, erklärbar und dokumentiert sind. Daher ist es angezeigt, eine Reihe von KI-Systemen — sofern deren Einsatz nach einschlägigem Unions- oder nationalem Recht zugelassen ist —, die im Rahmen der Strafverfolgung eingesetzt werden sollen und bei denen Genauigkeit, Zuverlässigkeit und Transparenz besonders wichtig sind, als hochriskant einzustufen, um nachteilige Auswirkungen zu vermeiden, das Vertrauen der Öffentlichkeit zu erhalten und die Rechenschaftspflicht und einen wirksamen Rechtsschutz zu gewährleisten. Angesichts der Art der Tätigkeiten und der damit verbundenen Risiken sollten diese Hochrisiko-KI-Systeme insbesondere KI-Systeme umfassen, die von Strafverfolgungsbehörden oder in ihrem Auftrag oder von Organen, Einrichtungen und sonstigen Stellen der Union zur Unterstützung von Strafverfolgungsbehörden für folgende Zwecke eingesetzt werden: zur Bewertung des Risikos, dass eine natürliche Person Opfer von Straftaten wird, wie Lügendetektoren und ähnliche Instrumente, zur Bewertung der Zuverlässigkeit von Beweismitteln im Rahmen der Ermittlung oder Verfolgung von Straftaten und — soweit nach dieser Verordnung nicht untersagt — zur Bewertung des Risikos, dass eine natürliche Person eine Straftat begeht oder erneut begeht, nicht nur auf der Grundlage der Erstellung von Profilen natürlicher Personen oder zur Bewertung von Persönlichkeitsmerkmalen und Eigenschaften oder vergangenem kriminellen Verhalten von natürlichen Personen oder Gruppen, zur Erstellung von Profilen während der Aufdeckung, Untersuchung oder strafrechtlichen Verfolgung einer Straftat. KI-Systeme, die speziell für Verwaltungsverfahren in Steuer- und Zollbehörden sowie in Zentralstellen für Geldwäsche-Verdachtsanzeigen, die Verwaltungsaufgaben zur Analyse von Informationen gemäß dem Unionsrecht zur Bekämpfung der Geldwäsche durchführen, bestimmt sind, sollten nicht als Hochrisiko-KI-Systeme eingestuft werden, die von Strafverfolgungsbehörden zum Zweck der Verhütung, Aufdeckung, Untersuchung und strafrechtlichen Verfolgung von Straftaten eingesetzt werden. Der Einsatz von KI-Instrumenten durch Strafverfolgungsbehörden und anderen relevanten Behörden sollte nicht zu einem Faktor der Ungleichheit oder Ausgrenzung werden. Die Auswirkungen des Einsatzes von KI-Instrumenten auf die Verteidigungsrechte von Verdächtigen sollten nicht außer Acht gelassen werden, insbesondere nicht die Schwierigkeit, aussagekräftige Informationen über die Funktionsweise solcher Systeme zu erhalten, und die daraus resultierende Schwierigkeit einer gerichtlichen Anfechtung ihrer Ergebnisse, insbesondere durch natürliche Personen, gegen die ermittelt wird.