Bod odůvodnění 35

Každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva by mělo podléhat výslovnému a konkrétnímu povolení justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu členského státu, jehož rozhodnutí je závazné. Toto povolení by mělo být v zásadě získáno před použitím systému AI za účelem identifikace určité osoby nebo osob. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny v řádně odůvodněných situacích z důvodu naléhavosti, tedy v situacích, kdy je potřeba použít dotčené systémy tak naléhavá, že je fakticky a objektivně nemožné získat povolení před zahájením tohoto použití. V těchto naléhavých situacích by použití systému AI mělo být omezeno na absolutně nezbytné minimum a mělo by podléhat příslušným zárukám a podmínkám, které stanoví vnitrostátní právo a které konkrétně určuje v souvislosti s každým jednotlivým případem naléhavého použití samotný donucovací orgán. Kromě toho by měl donucovací orgán v uvedených situacích o toto povolení požádat a uvést důvody, proč o ně nemohl požádat dříve, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 hodin. Je-li takové povolení zamítnuto, mělo by být použití systémů biometrické identifikace v reálném čase spojené s tímto povolením zastaveno s okamžitým účinkem a veškeré údaje související s tímto použitím by měly být vyřazeny a vymazány. Uvedené údaje zahrnují vstupní údaje přímo získané systémem AI v průběhu jeho používání, jakož i výsledky a výstupy použití spojeného s tímto povolením. Neměly by zahrnovat vstupy, které jsou zákonně získány v souladu s jiným unijním nebo vnitrostátním právem. Výlučně na základě výstupu systému biometrické identifikace na dálku by každopádně nemělo být přijato žádné rozhodnutí, které má pro určitou osobu nepříznivé právní účinky.

Toute utilisation d’un système d’identification biométrique à distance «en temps réel» dans des espaces accessibles au public à des fins répressives devrait être subordonnée à l’autorisation expresse et spécifique d’une autorité judiciaire ou d’une autorité administrative indépendante d’un État membre dont la décision est contraignante. Cette autorisation devrait en principe être obtenue avant l’utilisation du système d’IA en vue d’identifier une ou plusieurs personnes. Des exceptions à cette règle devraient être autorisées dans des situations dûment justifiées en raison du caractère urgent, c’est-à-dire des situations où la nécessité d’utiliser les systèmes en question est de nature à rendre effectivement et objectivement impossible l’obtention d’une autorisation avant de commencer à utiliser le système d’IA. Dans de telles situations d’urgence, l’utilisation du système d’IA devrait être limitée au strict nécessaire et assortie de garanties et de conditions appropriées, telles qu’elles sont déterminées dans le droit national et spécifiées dans le contexte de chaque cas d’utilisation urgente par les autorités répressives elles-mêmes. En outre, l’autorité répressive devrait, dans ce genre de situation, solliciter une telle autorisation tout en indiquant les raisons pour lesquelles elle n’a pas été en mesure de le faire plus tôt, sans retard injustifié et au plus tard dans un délai de 24 heures. Lorsqu’une demande d’autorisation est rejetée, l’utilisation de systèmes d’identification biométrique en temps réel liés à cette autorisation devrait cesser immédiatement et toutes les données relatives à cette utilisation devraient être mises au rebut et supprimées. Ces données comprennent les données d’entrée directement acquises par un système d’IA au cours de l’utilisation de ce système, ainsi que les résultats et sorties de l’utilisation liée à cette autorisation. Cela ne devrait pas comprendre les entrées qui sont légalement acquises dans le respect d’un autre droit national ou du droit de l’Union. En tout état de cause, aucune décision produisant des effets juridiques défavorables à l’égard d’une personne ne devrait être prise sur la seule base des sorties du système d’identification biométrique à distance.