Bod odůvodnění 133

Různé systémy AI mohou generovat velké množství syntetického obsahu, který je pro člověka stále obtížnější odlišit od autentického obsahu vytvořeného člověkem. Široká dostupnost a rostoucí schopnosti těchto systémů mají významný dopad na integritu a důvěru v informační ekosystém, neboť zvyšují nová rizika zavádějících informací a manipulace ve velkém měřítku, podvodů, vydávání se za jinou osobu a klamání spotřebitelů. Vzhledem k těmto dopadům, rychlému technologickému tempu a potřebě nových metod a technik pro vysledování původu informací je vhodné požadovat, aby poskytovatelé těchto systémů zavedli technická řešení, která umožňují označení ve strojově čitelném formátu a zjištění, že výstup vytvořil nebo s ním manipuloval systém AI, a nikoli člověk. Tyto techniky a metody by měly být dostatečně spolehlivé, interoperabilní, účinné a robusní, pokud je to technicky proveditelné, s přihlédnutím k dostupným technikám nebo kombinaci těchto technik, jako jsou vodoznaky, identifikace metadat, kryptografické metody prokazování původu a pravosti obsahu, metody vedení protokolů, otisky prstů nebo případně jiné techniky. Při plnění této povinnosti by poskytovatelé měli rovněž zohlednit specifika a omezení různých typů obsahu a příslušný technologický a tržní vývoj v této oblasti, jak se odráží v obecně uznávaném aktuálním stavu vývoje. Tyto techniky a metody lze uplatňovat na úrovni systému AI nebo na úrovni modelu AI, včetně obecných modelů AI, které generují obsah, čímž se usnadní plnění této povinnosti navazujícímu poskytovateli systému AI. V zájmu zachování proporcionality je vhodné předpokládat, že by se tato povinnost označování neměla vztahovat na systémy AI, které plní především asistenční funkci pro standardní editaci, nebo na systémy AI, které podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku.

Diversi sistemi di IA possono generare grandi quantità di contenuti sintetici, che per gli esseri umani è divenuto sempre più difficile distinguere dai contenuti autentici e generati da esseri umani. L’ampia disponibilità e l’aumento delle capacità di tali sistemi hanno un impatto significativo sull’integrità e sulla fiducia nell’ecosistema dell’informazione, aumentando i nuovi rischi di cattiva informazione e manipolazione su vasta scala, frode, impersonificazione e inganno dei consumatori. Alla luce di tali impatti, della rapida evoluzione tecnologica e della necessità di nuovi metodi e tecniche per risalire all’origine delle informazioni, è opportuno imporre ai fornitori di tali sistemi di integrare soluzioni tecniche che consentano agli output di essere marcati in un formato leggibile meccanicamente e di essere rilevabili come generati o manipolati da un sistema di IA e non da esseri umani. Tali tecniche e metodi dovrebbero essere sufficientemente affidabili, interoperabili, efficaci e solidi nella misura in cui ciò sia tecnicamente possibile, tenendo conto delle tecniche disponibili o di una combinazione di tali tecniche, quali filigrane, identificazioni di metadati, metodi crittografici per dimostrare la provenienza e l’autenticità dei contenuti, metodi di registrazione, impronte digitali o altre tecniche, a seconda dei casi. Nell’attuare tale obbligo, i fornitori dovrebbero tenere conto anche delle specificità e dei limiti dei diversi tipi di contenuti e dei pertinenti sviluppi tecnologici e di mercato nel settore, come rispecchia lo stato dell’arte generalmente riconosciuto. Tali tecniche e metodi possono essere attuati a livello di sistema di IA o a livello di modello di IA, compresi i modelli di IA per finalità generali che generano contenuti, facilitando in tal modo l’adempimento di tale obbligo da parte del fornitore a valle del sistema di IA. Per continuare a essere proporzionato, è opportuno prevedere che tale obbligo di marcatura non debba riguardare i sistemi di IA che svolgono principalmente una funzione di assistenza per l’editing standard o i sistemi di IA che non modificano in modo sostanziale i dati di input forniti dal deployer o la rispettiva semantica.