Sankce

1.  Členské státy v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení stanoví pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření, která mohou rovněž zahrnovat správní pokuty, varování a nepeněžní opatření, použitelná v případě jakéhokoli porušení tohoto nařízení ze strany provozovatelů, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich řádného a účinného uplatňování, a to s přihlédnutím k pokynům vydaným Komisí podle článku 96. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy při ukládání sankcí zohledňují zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, a malých podniků se střední tržní kapitalizací a jejich ekonomickou životaschopnost.

2.  Členské státy neprodleně a nejpozději ke dni použitelnosti oznámí Komisi pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření uvedená v odstavci 1 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.

3.  Za nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5 se uloží správní pokuty až do výše 35 000 000  EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 7 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:

4.  Za nesoulad s jakýmikoli z následujících ustanovení týkajících se jiných provozovatelů nebo oznámených subjektů, než kteří jsou uvedeni v článku 5, se uloží správní pokuty až do výše 15 000 000  EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 3 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:

a)	povinnosti poskytovatelů podle článku 16;
b)	povinnosti zplnomocněných zástupců podle článku 22;
c)	povinnosti dovozců podle článku 23;
d)	povinnosti distributorů podle článku 24;

da)	povinnosti poskytovatelů a provozovatelů podle čl. 25 odst. 2 a 4;

e)	povinnosti zavádějících subjektů podle článku 26;
f)	požadavky a povinnosti oznámených subjektů podle článku 31, čl. 33 odst. 1, 3 a 4 nebo článku 34;
g)	povinnosti v oblasti transparentnosti pro poskytovatele a zavádějící subjekty podle článku 50.

5.  Za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací oznámeným subjektům nebo příslušným vnitrostátním orgánům v reakci na žádost se uloží správní pokuty až do výše 7 500 000  EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 1 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší.

6.  V případě malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, činí výše každé pokuty uvedené v tomto článku maximálně procentní podíl nebo částku podle odstavců 3, 4 a 5 podle toho, která z těchto hodnot je nižší.

6a.  V případě malých podniků se střední tržní kapitalizací činí výše každé pokuty uvedené v odstavcích 4 a 5 maximálně procentní podíl nebo částku uvedenou v těchto odstavcích, podle toho, která z těchto hodnot je nižší.

7.  Při rozhodování o tom, zda uložit správní pokutu, a při rozhodování o výši správní pokuty v jednotlivých případech se zohlední všechny příslušné okolnosti konkrétní situace s náležitým přihlédnutím k následujícím okolnostem:

a)	povaha, závažnost a doba trvání protiprávního jednání a jeho důsledků, s přihlédnutím k účelu systému AI, jakož i případně k počtu dotčených osob a k úrovni škod, které jim vznikly;
b)	zda již byly stejnému provozovateli za stejné protiprávní jednání uloženy správní pokuty jinými orgány dozoru nad trhem;
c)	zda již jiné orgány uložily témuž provozovateli správní pokuty za porušení jiného práva Unie nebo vnitrostátního práva, pokud tato porušení vyplývají ze stejné činnosti nebo opomenutí, které představují relevantní porušení tohoto nařízení;
d)	velikost a roční obrat provozovatele, který se porušení dopustil, a jeho podíl na trhu;
e)	jakákoliv jiná přitěžující nebo polehčující okolnost týkající se kontextu daného případu, jako je finanční prospěch, který byl z porušení přímo či nepřímo získán, či zamezení ztrátám, které z porušení přímo či nepřímo vyplývá;
f)	míra spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány za účelem nápravy porušení a zmírnění jeho možných nežádoucích účinků;
g)	míra odpovědnosti provozovatele s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením, která provedl;
h)	způsob, jakým se příslušné vnitrostátní orgány o porušení dozvěděly, zejména zda provozovatel porušení oznámil, a pokud ano, v jakém rozsahu;
i)	zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;
j)	veškerá opatření přijatá provozovatelem ke zmírnění škody způsobené dotčeným osobám.

8.  Každý členský stát stanoví pravidla týkající se toho, do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě.

9.  V závislosti na právním systému členských států lze pravidla pro správní pokuty použít tak, aby pokuty byly ukládány příslušnými vnitrostátními soudy nebo jinými subjekty dle úpravy platné v těchto členských státech. Uplatňování těchto pravidel v uvedených členských státech má rovnocenný účinek.

10.  Na výkon pravomocí podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.

11.  Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o správních pokutách, které v daném roce v souladu s tímto článkem uložily, a o veškerých souvisejících soudních sporech nebo soudních řízeních.

(1)  Entsprechend den Vorgaben dieser Verordnung erlassen die Mitgliedstaaten Vorschriften für Sanktionen und andere Durchsetzungsmaßnahmen, zu denen auch Geldbußen, Verwarnungen und nichtmonetäre Maßnahmen gehören können, die bei jeglichem Verstoß gegen diese Verordnung durch Akteure Anwendung finden, und ergreifen alle Maßnahmen, die für deren ordnungsgemäße und wirksame Durchsetzung notwendig sind, wobei die von der Kommission gemäß Artikel 96 erteilten Leitlinien zu berücksichtigen sind. Die vorgesehenen Sanktionen müssen wirksam, verhältnismäßig und abschreckend sein. Die Mitgliedstaaten berücksichtigen bei der Verhängung von Sanktionen die Interessen von KMU, einschließlich Start-up-Unternehmen, und von kleinen Midcap-Unternehmen sowie deren wirtschaftliches Überleben.

(2)  Die Mitgliedstaaten teilen der Kommission die Vorschriften für Sanktionen und andere Durchsetzungsmaßnahmen gemäß Absatz 1 unverzüglich und spätestens zum Zeitpunkt ihres Inkrafttretens mit und melden ihr unverzüglich etwaige spätere Änderungen.

(3)  Bei Missachtung des Verbots der in Artikel 5 genannten KI-Praktiken werden Geldbußen von bis zu 35 000 000  EUR oder — im Falle von Unternehmen — von bis zu 7 % des gesamten weltweiten Jahresumsatzes des vorangegangenen Geschäftsjahres verhängt, je nachdem, welcher Betrag höher ist.

(4)  Für Verstöße gegen folgende für Akteure oder notifizierte Stellen geltende Bestimmungen, mit Ausnahme der in Artikel 5 genannten, werden Geldbußen von bis zu 15 000 000  EUR oder — im Falle von Unternehmen — von bis zu 3 % des gesamten weltweiten Jahresumsatzes des vorangegangenen Geschäftsjahres verhängt, je nachdem, welcher Betrag höher ist:

a)	Pflichten der Anbieter gemäß Artikel 16;
b)	Pflichten der Bevollmächtigten gemäß Artikel 22;
c)	Pflichten der Einführer gemäß Artikel 23;
d)	Pflichten der Händler gemäß Artikel 24;

da)	Pflichten der Anbieter und Akteure gemäß Artikel 25 Absätze 2 und 4;

e)	Pflichten der Betreiber gemäß Artikel 26;
f)	für notifizierte Stellen geltende Anforderungen und Pflichten gemäß Artikel 31, Artikel 33 Absätze 1, 3 und 4 bzw. Artikel 34;
g)	Transparenzpflichten für Anbieter und Betreiber gemäß Artikel 50.

(5)  Werden notifizierten Stellen oder zuständigen nationalen Behörden auf deren Auskunftsersuchen hin falsche, unvollständige oder irreführende Informationen bereitgestellt, so werden Geldbußen von bis zu 7 500 000  EUR oder — im Falle von Unternehmen — von bis zu 1 % des gesamten weltweiten Jahresumsatzes des vorangegangenen Geschäftsjahres verhängt, je nachdem, welcher Betrag höher ist.

(6)  Im Falle von KMU, einschließlich Start-up-Unternehmen, gilt für jede in diesem Artikel genannte Geldbuße der jeweils niedrigere Betrag aus den in den Absätzen 3, 4 und 5 genannten Prozentsätzen oder Summen.

(6a)  Im Falle von kleinen Midcap-Unternehmen gilt für jede in den Absätzen 4 und 5 genannte Geldbuße der jeweils niedrigere Betrag aus den darin genannten Prozentsätzen oder Summen.

(7)  Bei der Entscheidung, ob eine Geldbuße verhängt wird, und bei der Festsetzung der Höhe der Geldbuße werden in jedem Einzelfall alle relevanten Umstände der konkreten Situation sowie gegebenenfalls Folgendes berücksichtigt:

a)	Art, Schwere und Dauer des Verstoßes und seiner Folgen, unter Berücksichtigung des Zwecks des KI-Systems sowie gegebenenfalls der Zahl der betroffenen Personen und des Ausmaßes des von ihnen erlittenen Schadens;
b)	ob demselben Akteur bereits von anderen Marktüberwachungsbehörden für denselben Verstoß Geldbußen auferlegt wurden;
c)	ob demselben Akteur bereits von anderen Behörden für Verstöße gegen das Unionsrecht oder das nationale Recht Geldbußen auferlegt wurden, wenn diese Verstöße auf dieselbe Handlung oder Unterlassung zurückzuführen sind, die einen einschlägigen Verstoß gegen diese Verordnung darstellt;
d)	Größe, Jahresumsatz und Marktanteil des Akteurs, der den Verstoß begangen hat;
e)	jegliche anderen erschwerenden oder mildernden Umstände im jeweiligen Fall, wie etwa unmittelbar oder mittelbar durch den Verstoß erlangte finanzielle Vorteile oder vermiedene Verluste;
f)	Grad der Zusammenarbeit mit den zuständigen nationalen Behörden, um den Verstoß abzustellen und die möglichen nachteiligen Auswirkungen des Verstoßes abzumildern;
g)	Grad an Verantwortung des Akteurs unter Berücksichtigung der von ihm ergriffenen technischen und organisatorischen Maßnahmen;
h)	Art und Weise, wie der Verstoß den zuständigen nationalen Behörden bekannt wurde, insbesondere ob und gegebenenfalls in welchem Umfang der Akteur den Verstoß gemeldet hat;
i)	Vorsätzlichkeit oder Fahrlässigkeit des Verstoßes;
j)	alle Maßnahmen, die der Akteur ergriffen hat, um den Schaden, der den betroffenen Personen zugefügt wird, zu mindern.

(8)  Jeder Mitgliedstaat erlässt Vorschriften darüber, in welchem Umfang gegen Behörden und öffentliche Stellen, die in dem betreffenden Mitgliedstaat niedergelassen sind, Geldbußen verhängt werden können.

(9)  In Abhängigkeit vom Rechtssystem der Mitgliedstaaten können die Vorschriften über Geldbußen je nach den dort geltenden Regeln so angewandt werden, dass die Geldbußen von den zuständigen nationalen Gerichten oder von sonstigen Stellen verhängt werden. Die Anwendung dieser Vorschriften in diesen Mitgliedstaaten muss eine gleichwertige Wirkung haben.

(10)  Die Ausübung der Befugnisse gemäß diesem Artikel muss angemessenen Verfahrensgarantien gemäß dem Unionsrecht und dem nationalen Recht, einschließlich wirksamer gerichtlicher Rechtsbehelfe und ordnungsgemäßer Verfahren, unterliegen.

(11)  Die Mitgliedstaaten erstatten der Kommission jährlich Bericht über die Geldbußen, die sie in dem betreffenden Jahr gemäß diesem Artikel verhängt haben, und über damit zusammenhängende Rechtsstreitigkeiten oder Gerichtsverfahren.